Náš učitel

Toto není nijak naučný článek, pouze popíši první kontakt s panem profesorem Horákem.

Pan profesor přišel minutu před chvílí, kdy jsme čekání před učebnou chtěli zabalit na pivo. To znamená několik minut po začátku hodiny. Přišel v červené mikině s neoholenou tváří a poté co jsme se nasoukali do učebny, začal vtípkovat. Bohužel si nepamatuji celkový průběh hodiny, má pamět po zkuškovém značně ochabla. To, co se však dělo po celou hodinu byl chaos. Pan profesor svým vzezřením připomínal spíše studenta, čemuž nasvědčovaly i jeho otázky typu které večerní podniky navštěvujeme a jeho několik vtipných vsuvek o marihuaně. Jeho první pokyn jako pokyn kantora žákům bylo, abychom zatáhli žaluzie, ať do místnosti nejde vidět. Jeho odůvodněním tohoto zdánlivě zbytečného úkonu byla opět velmi (v tu chvíli) zábavná otázka, jestli někdo hrajeme Operaci Flashpoint. V tu chvíli jsem již byl přesvědčen, že si ze mě někdo dělá prdel a že osoba běhající před tabulí, kryjící se za lavice (jako voják ve válce v zákopu), není učitel ale žák, který dostal od studijního oddělení fakulty povolení ke sledování psychiky davu. Operaci Flashpoint však vysvětlil jeho nenávistí k paní profesorce, která je garantem tohoto předmětu a přítomností odstřelovací pušky Dragunov v její kabelce. Dále se zmínil o docházce do cvičení, které bude vést. Cvičení jsou pro studenty povinné, on však nalezl řešení, kterým se dostane každému - když jsme nemocní, dáme mu potvrzení od lékaře. Aby však nebyl příliš krutý, sdělil nám, že pokud jsme prostě přebrali, máme mu poslat email... a on si ho možná přečte a pokud si jej přečte tak máme hodinu omluvenou. Pak opět zavtípkoval a zeptal se nás, kolik z nás studuje ještě jinou vysokou školu, přesněji zdali někdo z této skupiny není špion a není od pana Fuchse z Masarykárny. To je asi tak celé, jak se znám, to nejlepší jsem určitě zapomněl, ale hodina prostě no comment, maras.